Bez trpělivosti bych nedokázal nic, říká Pavel Vlček. Je slepý

Foto ber

Můžeš mi trochu popsat svou životní cestu? Jak jsi se sem vůbec dostal?

Narodil jsem se v roce 1993 a po předčasném porodu jsem byl umístěn do inkubačního zařízení, kde došlo k poškození mého zraku a to tak, že jsem prakticky nevidomý. Vystudoval jsem základní školu prof. Vejdovského a jelikož mě bavila hudba, byl jsem přijat na konzervatoř J. Deyla v Praze. Tu jsem ze zdravotních důvodů nemohl dokončit, bohužel rok před maturitou. Nějaký čas jsem byl zaměstnán ve firmě, zabývající se IT, nicméně mojí pravou náplní je práce se zvukem.
Do Prostějova jsem se přistěhoval zhruba před třemi měsíci, do té doby jsem bydlel s rodiči. Ale je na čase, abych se osamostatnil. Problém s tím nemám, většinu věcí si dokážu zařídit sám, stejně jako jsem si zařídil tenhle byt.

Tomu rozumím, ale přece jen ztráta zraku s sebou nese značná omezení. Jak to máš třeba s pochůzkami?

Prostějov neznám, takže jsem zatím nucen využívat služeb asistentů. Nejsem ale cílovou skupinou pro většinu organizací, které se takovou pomocí zabývají a SONS (Sdružená organizace nevidomých a slabozrakých) má asistentů sice dost, ale jsou to dobrovolníci, kteří službu poskytují ve svém volném čase, takže ven nemůžu kdykoli bych chtěl. Teď se potýkám se zdravotními problémy, který vyžadují časté návštěvy u odborných lékařů. Doprovod si tedy většinou šetřím právě na tohle.

A jak to máš se zálibami, sportuješ, či jak se bavíš?

Rád jezdím na kole, což jsem si ale v Prostějově zatím netroufl, zdejší cyklostezky ještě neznám. Mým druhým největším koníčkem po hudbě je tvůrčí psaní. Proto také vznikl můj web, kde shromažďuji téměř všechny své písemnosti, poezii i povídky k přečtení případným návštěvníkům. Rád bych se na své vlastní literatuře učil dramaturgii, scénáristiku a režii. Hodně čtu, zejména literaturu o zvířatech. Také vedu projekt acctech.cz - vše o přístupnosti, kde se snažím převážně nevidomé informovat o použitelnosti některých počítačových programů a recenzuji některé méně známé hry.

Už jsme zmínili, že Tvým největším koníčkem je hudba. Jaké se věnuješ?

Skládám hlavně orchestrální hudbu, ale v mé tvorbě jsou skladby pro klavír, moderní pochod. Mám i vlastní album, které je dostupné na http://pavelvlcek.eu/wp-content/uploads/pianicky.zip, k poslechu pak na https://soundcloud.com/pavel-vl-ek-1/sets/pianicky-with-czech-track-names. Tvoří ho 17 skladeb o celkové délce 34 minut, které jsem nahrával rok a tři čtvrtě. Paradoxně nejdéle, 4,5 měsíce, mi trvalo nahrání té poslední, která je dlouhá 2,17 minuty. Bohužel mé malinké studio, skládající se z jednoho počítače, klávesnice a klaviatury, mi neumožní plnohodnotně pracovat. Rád bych komponoval a nahrával na profesionální úrovni, nicméně zrakově handicapovaní mají určitou nevýhodu, protože většina software není uzpůsobena čtečkám obrazovky. Existuje zatím pouze jedno jediné řešení, získat potřebný hardware a software. Jenže cena všech nutných komponent lehce přesahuje 60 tisíc korun.

To není zrovna malá suma. Předpokládám, že se finance snažíš sehnat?

Všechny úspory, které jsem měl, padly na vybavení bytu. V současné době jsem nezaměstnaný, žiji jen z invalidního důchodu a kvůli již zmíněným dalším zdravotním problémům, se kterými se teď potýkám, zatím práci najít nemohu. Kdysi jsem se byl podívat, jak pracují zvukaři v Českém rozhlase. Byl jsem tam před časem a zjistil, že vše je dnes již natolik automatizováno, že zvukaře nepotřebují. Jediná práce, kterou bych teď mohl vykonávat, je práce z domova, nicméně v žádném případě ne v call centru. Dosáhnout na potřebný hardware a software vlastními silami je pro mě tak v současnosti zcela nemožné.
Pokouším se obrátit o pomoc, kde se jen dá, leč zatím bohužel neúspěšně. Na webových stránkách mi sice mohou lidé pomoci libovolným finančním darem, nicméně nejsem natolik známá osobnost, takže málo kdo se na mé stránky dostane a málo kdo si informace vyhledá. Zkoušel jsem třeba dělat vlastní internetové rádio, ale to je dnes spojeno s autorskými právy a na to prostě nevydělalo. Ani finance z vlastní tvorby nemohu počítat, všechno je dostupné zadarmo.

Říkal jsi, že bez trpělivosti bys nedokázal nic...

Já se jen tak nevzdávám. Co chci, to si zařídím a dokážu. Není věc, se kterou bych se nedal do křížku. Takže věřím, že nakonec bude i to studio a já si splním velký sen.

Setkání s Pavlem Vlčkem mi mimo jiné přineslo obrovskou dávku optimismu. Ten z tohohle cílevědomého mladého muže přímo sálá. A jen tak mimochodem, je skvělým imitátorem a na počkání „vystřihne“ mimo jiné současného prezidenta či Felixe Holzmanna.
S Pavlovou tvorbou je můžete seznámit na www.pavelvlcek.eu. Zavítejte. Nebudete litovat. (ber)