Příběhy klokánkových dětí. Andrejka prosila, že k matce nechce

ilustrační foto

Na návštěvu domů se netěšila. Prosila tetu v Klokánku, že k mamince nechce, ale sociální pracovnice oddělení péče o dítě byla neoblomná. Matka má na dceru nárok! Její rozhodnutí mělo oporu v zákoně. Matka nebyla zbavena rodičovských práv, takže pokud měla kde bydlet a co jíst, mohla si dcerku kdykoli „vypůjčit“, či vzít natrvalo domů. Tentokrát se jednalo naštěstí jen o čtyřdenní propustku.

Pětiletá Andrejka si s pláčem sbalila svůj malý růžový kufřík. „Budu tam mít hlad!“ naříkala a tak dostala s sebou k mamince i tašku s jídlem. I pro maminku, samozřejmě, aby bylo všeho dost. Ale divný pocit Klokánku z nechtěné návštěvy přece jen zůstal. Proto se tety za Andrejkou druhý den vypravily.

Už samotné stavení, kde měla Andrejka s maminkou pobývat, je lehce vyděsilo. Hladový pes na krátkém řetězu a dvoumetrový muž, učiněný obr před domem s jedním oknem. „Co chcete? Vypadněte!“ zakřičel s holí v ruce. „Chceme vidět Andrejku!“ oznámily tety. Žádný dojem ale neudělaly. „Už spí!“ slyšely odpověď a také rázné bouchnutí dveřmi. Na zvonění ani klepání už nikdo nereagoval

Nezbývalo jim nic jiného, než zavolat hlídku policie. Hlídka přijela téměř okamžitě. „Po chvíli jsme se s jejich pomocí přece jen dostaly dovnitř domu. Andrejka skutečně spala. Ale už na první pohled bylo zřejmé, že má vysokou horečku. Byla zchvácená a opocená. Na hlas ani dotek téměř nereagovala,“ vypráví zděšeně Klokánek.

Přivolaný lékař konstatoval zápal plic a nechal ji sanitkou odvézt do nemocnice. Odtud, skoro po měsíci léčby, mohla konečně Andrejka znovu do Klokánku.

Psa si odvezla paní z útulku. Prý, kde se týrají zvířata, nebudou se mít dobře ani děti. Měla pravdu. Od té doby s paní Klokánek úzce spolupracuje. (red)

Ilustrační foto: pixabay.com