Palmový skleník za Brněnskou ulicí – přežije???

ilustrační foto

Další fotky: 

Historie

 Skleník zhotovila Firma Doležal & Těhník. Podnik vznikl formálně dne 27. 2. 1900. Tehdy zámečník Vilém Doležal založil malou zámečnickou dílnu a vstupem Václava Těhníka do podniku vznikla v roce 1907 veřejná obchodní společnost „Doležal a Těhník, továrna na železné zboží a konstrukce“. Do první světové války zajišťovala spíše ruční práci a většina zisku byla okamžitě využívána na další výstavbu podniku, kde také pracovali učni. V předválečném období došlo k rozšíření výroby na kolečka a železná okna. Za 1. světové války se však nepodařilo získat válečné zakázky a po válce pak došlo k útlumu výroby. Za první republiky dosáhla produkce velkého rozsahu. Došlo k výhodné koupi dvou firem, což znamenalo další prostor pro rozšiřování závodu a v roce 1935 podnik zaměstnával již 80 dělníků a 12 režijních zaměstnanců, přičemž počet dělníků se do začátku 2. světové války více než ztrojnásobil. Za 2. světové války německé vedení dohlíželo na produkci potřebných válečných zásob.

Po 2. světové válce byl podnik vyrabován. V té době zaměstnával již 360 dělníků a 68 technicko-hospodářských zaměstnanců. V této době se podnik stal opět soukromou veřejnou obchodní společností. V letech 1945 až 1948 došlo k nové výstavbě a rychlému nastartování výroby. Konec roku 1948 znamenal pro soukromou firmu Doležal a Těhník konec svobodné existence. Podnik přešel pod dohled Báňského a hutního podniku, národního podniku, jako pobočný závod Dolte v Prostějově. V roce 1949 vznikla organizace Moravské Železárny Olomouc, kam patřil i závod v Prostějově. Od roku 1949 došlo k rozvoji výroby pružin a po znárodnění stát začal investovat do nové pérovny v areálu podniku. V 50. letech se začalo s výstavbou haly pro železniční výhybky, došlo ke stabilizaci výrobního plánu. Koncem 50. let došlo ke stabilizaci výroby pružin a výhybek. Doba normalizace pak byla spojena s rozvojem produkce a stabilizací výroby.

V roce 1989 byla v některých diskuzích uvnitř podniku patrná snaha po změně a restrukturalizaci, ke kterým pozvolna došlo. V té době podnik zaměstnával zhruba 4 000 lidí. Roku 1994 došlo k privatizaci a rozdělení do tří samostatných firem a v roce 2000 došlo k ukončení privatizačního projektu. Od roku 2005 je podnik stabilní firmou s rostoucím podílem na evropském trhu. V květnu 2008 byl původním akcionářem prodán ocelářské skupině Moravia Steel, a.s. Osobně se domnívám, že jde o unikátní Historicko-technickou památku.

Jiří Pospíšil, reportér JirposFilm, You Tube

P.S. Já si pamatuji, že se v době mého dětství o skleník staral pan Révay, tatínek mé spolužačky ze základní školy. Díky tomu jsme „protekčně“ často skleník navštívili a zdejší palmy a další rostliny byly prvními zástupci této flóry, kterou jsem v životě viděla. Možná právě tyto návštěvy stály u počátků mé celoživotní lásky ke kytkám všeho druhu. A protože jsem znala skleník v dobách jeho slávy, krvácí mi srdce při pohledu na jeho totální devastaci. Olga Katolická