Do Prostějova se vrátí sochařské sympozium. Bude věnováno Haně Wichterlové

Foto http://socharstvi.info/

„V letošním roce bychom chtěli uspořádat obdobu tehdejšího sochařského sympozia Bude opět věnováno Haně Wichterlové, a pozveme na ně lokální umělce, kteří se věnují dřevosochání,“ vysvětlila PvNovinkám 1. náměstkyně primátor Milada Sokolová. Sympozium se vrátí i na původní místo do Smetanových sadů, a to na přelomu července a srpna. „Nyní jednáme s památkáři, kde sochy následně najdou své místo,“ doplnila Milada Sokolová, která chce, aby tentokrát sochy ozdobily veřejný prostor v Prostějově.

Hana Wichterlová (2. 3. 1903 Prostějov - 29. 8. 1990 Praha)

Hana Wichterlová studovala v letech 1919–1923 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Jana Štursy. Patřila společně s Vincencem Makovským, Bedřichem Stefanem a Josefem Wagnerem k silné sochařské generaci, která se v poválečných letech profilovala právě v ateliéru Štursy. V letech 1926–1930 pobývala společně s Vincencem Makovským v Paříži. Toto období lze pro její tvorbu považovat za zásadní. Pod vlivem surrealismu vytvořila několik svých nejlepších plastik mj. Torzo s vázou (1928) nebo Kompozici-pomeranč (1929-1930). V roce 1931 byla přijata za členku SVU Mánes. Vystavovala na legendární výstavě Poesie 32 (1932). Z tohoto roku pochází radikální plastika Pupen. Elementární organické tvarosloví symbolizovalo přírodní růst a životní energii. Wichterlová se již v Paříži začala zajímat o východní filozofii. Tento zájem vrcholil v poválečném období sérií meditativních hlav. V roce 1942 si vzala za manžela sochaře Bedřicha Stefana. V šedesátých letech se plastikou Lusk (1967–1968) navrátila k elementárním organickým formám.

Wichterlová je jednou z nejdůležitějších postav českého sochařství 20. století. Svým předválečným sochařským tvaroslovím předznamenala vývoj následujících let. Její dílo upadlo v poválečných letech, v důsledku politické situace v zemi, v zapomnění. Opět se vynořilo v šedesátých letech zásluhou Petra Wittlicha. (ber)